Usnadněte dětem učení pomocí myšlenkových map

Co je to vlastně myšlenková mapa?

Pojem myšlenková mapa, který se často označuje zkratkou MM, není ničím novým. Již v 60. letech minulého století s ním ve své knize Myšlenkové mapy přišel Tony Buzan. Přestože se o těchto mapách ví poměrně dlouho, nepatří mezi nejrozšířenější. A to je možná škoda. Při správném použití je totiž užitečnou pomůckou při učení. Používají se se ovšem třeba i ve firmách nebo při plánování volného času. My se ale zaměříme na učení dětí.

Metoda myšlenkové mapy spočívá v grafickém uspořádání slov, pojmů a souvislostí mezi nimi, které se u myšlenkové mapy pro děti doplňují obrázky. Podle Tonyho Buzana má řada žáků ve škole špatné výsledky jen proto, že se neumí učit. A právě myšlenková mapa jim má s učením pomoci.

Jak funguje mozek při učení?

Obecně se při učení používá více levá hemisféra mozku, ve které probíhá přemýšlení o slovech, číslech, pojmech atd. Pravá hemisféra, ve které sídlí představivost, lenoší. Pokud ale začnete při učení zapojovat obě hemisféry, budete se učit rychleji a informace si budete déle pamatovat.

Při vytváření myšlenkových map pro děti tedy nesmějí chybět slova, ale ani barvy a obrázky. Díky tomu, že pro kreativní tvoření využíváte pravou hemisféru, mozek si obrázky a barvy, fakta i myšlenky lépe zapamatuje.

Myšlenková mapa vypadá jako strom, pavouk nebo chobotnice

Myšlenkové mapy jsou vhodné pro děti, které mají vizuální typ paměti. Proč si je zamilují? Protože jim na první pohled připomínají velký rozvětvený strom, chobotnici s mnoha chapadly nebo nohatého pavouka. Už tady začíná kreativita a představivost pracovat na plné obrátky.

Kmen stromu nebo tělo pavouka či chobotnice je určeno pro hlavní téma nebo myšlenku. „Nohy“ nebo „chapadla“ pak představují související témata nebo myšlenky, které se řadí podle důležitosti. Ty podstatné jsou středové části nejblíže, méně podstatné jsou dál.

Jednotlivá témata a podtémata se graficky propojují čárami nebo šipkami, které mají odpovídající barvu. Takto vznikne rozvětvená mapa, která všechny pojmy spojí do logických souvislostí. Díky této struktuře si děti lépe utříbí, co je důležité více a co méně, nebo co s čím souvisí, z čeho vychází atd. Celý tento proces jim pomůže s pochopením i učením.

Jak si vytvořit myšlenkovou mapu?

Jupí! Dobrá zpráva, tvorba myšlenkových map je kreativní činnost. Na internetu jsou dostupné různé vzory myšlenkových map, ale vy si můžete se svými dětmi sestavit mapu jedinečnou a originální. Navíc se doporučuje, aby se autor (dítko) do tvorby aktivně zapojilo, jinak myšlenková mapa postrádá smysl.

Co budete pro výrobu mapy potřebovat?

• Podložku na stůl,
• akvarelové pastelky nebo fixy,
• temperové nebo vodové barvy,
• gumu,
• papír,
• nůžky,
• lepidlo.

Seznam kancelářských a výtvarných potřeb může být delší i menší. Záleží na tom, jak moc kreativně ke tvorbě mapy přistoupíte. Možná si vystačíte jen s barevnými pastelkami a fixy s jejichž barvami budete třídit informace. Grafické doplnění obrázků může být dokončeno s pomocí samolepek nebo vystřihovánek, ale také můžete nechat děti obrázky nakreslit.

Pokud budete při kreslení používat vodové či temperové barvy, položte na stůl podložku. Vezměte si bílý list papíru a ústřední téma nakreslete doprostřed. Tak budete mít možnost přidávat myšlenková vlákna všemi směry. Pamatujte, že obrázek je mnohem názornější než slovo, takže si jej děti lépe zapamatují. Nezapomeňte hlavně systematicky používat barvy. Obrázky by pak měly být co nejbarevnější a nejzářivější. Čím zajímavější mapu vytvoříte, tím lépe si dítko informace zapamatuje.

Myšlenková mapa se dá použít na zapamatování nejrůznějších informací. Malé děti se podle ní mohou učit rozeznávat zvířátka, části těla nebo rostliny. Větší zase mapy využijí pro učení historie, zeměpisu a podobně. Ostatně, mapy se používají i pro plánování. Děti si díky nim mohou například rozvrhnout plán prázdnin nebo oslavy s přáteli. Naučí se tak pracovat s načasováním.

• Nejprve namalujte nebo napište ústřední téma, které bude uprostřed papíru,
• vytvořte hlavní větve, které budou obsahovat klíčové body a nejdůležitější informace,
• z hlavních větví vyveďte členící větve, které blíže definují hlavní oblasti,
• přidejte obrázky, použijte systematicky barvy a dolaďte myšlenkovou mapu.

Nejlepší je mapu nejdříve kreslit tužkou. Pokud budete potřebovat něco opravit, jednoduše tahy tužkou vygumujete a upravíte.

Vytvořením mapy to nekončí. Víte, jak ji správně používat?

Největší výhodou myšlenkové mapy je přehlednost. Dítě je jejím autorem, takže nejlépe ví, jak ji nakreslit, aby mu co nejvíce vyhovovala. Mapa dokáže zachytit podrobnosti v celku. Její nevýhodou je omezené množství informací.

Nakreslením mapy ale váš úkol nekončí. Teď musíte začít mapu používat. Popovídejte si o tom, co na mapě vidíte. Proč zrovna toto patří sem a ne jinam. Co z mapy vyplývá a podobně. Takto završíte proces učení a pamatování.

Pamatujte na to, že pokud je dítě v tvorbě mapy pasivní, například ji jen obkresluje podle vzoru, přestává být tato pomůcka efektivní. Užitečná je pouze v případě, kdy si dítko mapu skutečně vytvoří samo. Zapamatuje si mnohem více informací a na delší dobu.

 

Užitečné tipy pro tvorbu myšlenkových map

Co se vyplatí vědět předtím, než se do kreslení myšlenkové mapy pustíte?

• Začínejte od středu papíru, abyste měli z obou stran místo pro přidávání vláken.
• Nechte děti kreslit. Obrázky jsou užitečnější než slova.
• Jednotlivá témata oddělte barevně.
• Vyjadřujte se stručně. Dlouhé věty se těžko pamatují.
• Čím více času děti stráví kreativní činností, tím lépe si informace zapamatují.

Mapa je nejsrozumitelnější autorovi, proto nefunguje její vyměňování mezi spolužáky.

Ukažte dětem, že učit se dá různými způsoby. S kreativní mapou si užijí spoustu zábavy a zároveň se učí. Jde o dokonalé předvedení myšlenky Komenského: škola hrou.